Rozhovor se stavitelem tratí Zdeňkem Janů


Co mohou závodníci očekávat od tvých tratí?
Snad to, co by štafetové tratě měly mít. Doufám, že se záměr vytvořit odpovídajícím způsobem náročné tratě s měnícím se rytmem podařil. Tratě dostatečně a zajímavě farstované i s postupy na volbu, s férovými kontrolami a variantami s divácky atraktivním veřejným průběhem.
Závodní prostor je horský les, jak já říkám - divočina. S bažinkami a potůčky, s klacky, jsou zde ve velké míře hustníky, nálety, ale i rychlý les. Závod bude vyžadovat maximální úsilí na poměrně těžké podložce, bude třeba pozorně řešit detaily, změnit tempo, včas přibrzdit atd.

Jak se změnil terén od roku 1998, kdy jste zde pořádali celostátní závody?
Tehdy jsem jako nováček úspěšně zvládl úsek občerstvení po závodě :-). Nicméně v dalších letech jsem zde uspořádal několik tréninků a také úspěšný letní tábor a proto les dobře znám. Byla to větší divočina. Nyní je les sem tam moderní těžařskou technikou upravený, přibylo také mnoho průseků, které velmi ovlivňují estetičnost mapy. Charakter lesa ale zůstal stejný.

Kdy jste začali s přípravou tratí?
Už na staré mapě jsme si promýšleli koncepci tratí a když jsme na jaře od mapařů obdrželi první verzi mapy, mohli jsme tratě upřesňovat. Stěžejní práce na stavbě tratí probíhaly letos v létě, na skvělé mapě od našich mapařů a za to jim velký dík.